novinky O knihách

Vyšlo v máji

1.6.2014

Neviem, či je to konaním pražského knižného veľtrhu, ale v máji vyšlo tak veľa nových zaujímavých titulov, že ich nemám šancu tak skoro ani pokúpiť (zatiaľ vlastním len štyri), nie to ešte prečítať. A určite som na nejaké aj zabudla. Prekvapila ma Kniha Zlín, kde vyšli hneď tri tituly, ktoré som pridala do wishlistu. V Jan Melvil vydali pre mňa dlho očakávaný Svět, který skončil včera, ktorý som ani nezakladala do knižnice, ale hneď položila na nočný stolík, aby som sa doň pustila čo najskôr. Potešila ma už desiata kniha Arta Paasilinnu a už podľa názvu Živý na vlastním pohřbu to bude jeho typický humor. Tento mesiac vyšlo deväť noviniek, ktoré skrátka musím prečítať.

. . .

ared Diamond - Svet, ktery skoncil vceraJared Diamond – Svět, který skončil včera (Jan Melvil Publishing, 448 strán, The World Until Yesterday)

Co se můžeme naučit od tradičních společností?

Nositel Pulitzerovy ceny předkládá jedinečné dílo, v němž se zamýšlí nad tím, jak by mohly určité prvky tradičního fungování obohatit a zlepšit náš moderní život. Většina z nás bere moderní realitu za samozřejmou. Letecká doprava, mobilní telefony, počítače, gramotnost, obezita. Ale po převážnou většinu z šesti milionů let své existence lidská společnost vypadala a fungovala docela jinak. Tradiční společnosti, jako například domorodé kmeny z novoguinejské Vysočiny, nám připomínají, že z hlediska lidské evoluce to bylo teprve „včera“, kdy se všechno změnilo. Naše těla jsou pořád ještě lépe adaptovaná na podmínky tradičního způsobu života než na podmínky toho moderního.

V knize se dočtete:

  • o přístupech k výchově dětí
  • o způsobech řešení sporů
  • o metodách vyhodnocování rizik
  • o metodách uchovávání zdraví, tělesné i duševní kondice
  • o přístupu ke starším lidem

Ayana Mathisova - Dvanact kmenu HattiinychAyana Mathisová – Dvanáct kmenů Hattiiných (Host, 304 strán, The Twelve Tribes of Hattie)

V roce 1923 odchází patnáctiletá Hattie Shepherdová se svou matkou a sestrami z Georgie a s vidinou lepšího života se usazuje ve Filadelfi i. Její naděje se však nenaplní a provdá se za muže, který jí přinese jen zklamání. Postupně přivede na svět jedenáct dětí, přičemž první dvě děti zemřou. Po celý svůj život musí Hattie čelit chudobě a svým dětem není schopna dát ani špetku lásky a něhy, po níž tak touží. Je odhodlaná připravit je na těžký život, který na ně podle ní čeká, na svět bez lásky a soucitu.

Vyprávění pokrývá osm desítek let, od dvacátých let 20. století až do roku 2000. V prvním příběhu Hattie bezmocně přihlíží umírání svých prvorozených dětí, které podlehly těžké nemoci. V dalších příbězích sledujeme osudy ostatních Hattiiných dětí v důležitých okamžicích jejich života: ve čtyřicátých letech v Alabamě se odehrává příběh dětského kazatele konajícího falešné zázraky, v padesátých letech se odvíjí příběh jazzového hudebníka, který se na georgijském venkově smiřuje se svojí homosexualitou, a během dalších let dvacátého století se odehrávají jedinečné a pozoruhodné osudy ostatních potomků. Na závěr, k dovršení počtu dvanácti kmenů, je zařazen příběh Hattiiny vnučky, kterou trápí schizofrenie její matky.

Název Dvanáct kmenů Hattiiných je odvozen od dvanácti kmenů izraelských, kmenů vzešlých z potomků patriarchy Jákoba. Příběh dětí Velké migrace Afroameričanů, jež se odehrává na pozadí osudů jedné rodiny.

Arto Paasilinna - Zivy na vlastnim pohrbuArto Paasilinna – Živý na vlastním pohřbu (Hejkal, 136 strán, Elävänä omissa hautajaisissa)

Poslední román oblíbeného finského humoristy obsahuje mnohé autobiografické rysy. Hlavní hrdina Artti Tukkijänkkä se (stejně jako Paasilinna) narodil za války na území, které dobyl Sovětský svaz, celá rodina utekla do finského Laponska, Artti tam vyrostl, podnikal s otcem dobrodružné výpravy do laponských pustin, vystudoval, šel na vojnu, kde vynalezl nový typ nášlapných min, oženil se a stal se novinářem. Arttiho pronásleduje už od dětství poněkud zvláštní obava, aby, až jednou zemře, byl důstojně pohřben – a proto se rozhodne, že si svůj pohřeb vyzkouší nanečisto, dokud je ještě zdravý a plný sil. Román obsahuje řadu typicky paasilinnovských gagů (bitka opilých Ježíšků, svatba na voru aj.), ale dozvíme se z něj také mnoho zajímavého jak o Finsku v druhé polovině 20. století, tak o autorovi – román můžeme číst i jako Paasilinnův svérázný životopis.

Nairi Nahapetian - Posledni pisen z IsfahanuNaïri Nahapétian – Poslední píseň z Isfahánu (Host, 216 strán, Dernier refrain à Ispahan)

Fascinující detektivní thriller ze země, kde mají ženy zakázáno zpívat.

Šáh padl a Islámská republika Írán zakázala ženám zpívat na veřejnosti. Roxana, známá populární zpěvačka, musela z Íránu uprchnout. Přesto se však ještě jednou po letech, v roce 2009, vrací do rodného města Isfahánu, aby tam potají uspořádala svůj poslední koncert. Její mrtvola je nalezena v opuštěném divadle, na místě činu leží hedvábné tulipány, symbol mučedníků revoluce. O čtyřiadvacet hodin později je zabita jiná isfahánská zpěvačka a vedle mrtvého těla je opět nalezena kytice květů.
Mona, liberální porodní asistentka a Roxanina přítelkyně z dětství, si začne klást otázky. Kdo mohl chtít navždy umlčet tyto ženy? A nemohly by vraždy, které připomínají práci sériového vraha, být ve skutečnosti zástěrkou politických zločinů?
V tu chvíli přichází na scénu Narek, mladý novinář, hrdina předchozí autorčiny detektivky Kdo zabil ájatolláha Kánúního?. Narek vyrostl ve Francii, ale pochází z Íránu, kam se nyní jako novinář vydává podat svědectví o zemi rozbouřené po nedávných zmanipulovaných prezidentských volbách. Úředník z íránského Ministerstva kultury a islámské osvěty ho však vysílá raději do Isfahánu, aby psal o případu zavražděných zpěvaček. Narekovi je jasné, že ho tam posílá proto, aby ho vystrnadil z Teheránu, otřásaného demonstracemi proti prezidentu Ahmadínežádovi, ale může snad odmítnout? Když se však ponoří do vyšetřování případu takzvaného tulipánového vraha, začne odhalovat nečekaně temný příběh.

Antoine Bello - PruzkumniciAntoine Bello – Průzkumníci (Kniha Zlín, 379 strán, Les éclaireurs)

Sliv, zvláštní agent KFR, se snaží zjistit, pro koho pracuje a proč. S jistotou ví jen to, že „Konsorcium pro falšování reality“ je tajná mezinárodní organizace, která se snaží ovlivňovat lidské dějiny, a jejíž existencí závažně otřásl jistý den – 11. září 2001. Sledujeme příběh Youssefa, rozpolceného mezi svou vírou a přátelství, Magy, mladé moderní ženy, kterou sňatek uvrhne do rodiny fundamentalistů, Leny, jejíž profesní rivalita se Slivem možná skrývá pocity jiného řádu. Děj se točí kolem zbraní hromadného ničení, které se samotnému autorovi vyjevily jako falzifikace století. Autor zde ventiluje svou frustraci z USA, „které poučují celý svět a samy nejsou schopné uspořádat řádné volby”. Průzkumníci volně navazují na román Falzifikátoři.

John Fowles - MagJohn Fowles – Mág (Kniha Zlín, 903 strán, The Magus)

Román Mág (The Magus, 1965) je nejrozsáhlejší prozaické dílo Johna Fowlese. V roce 1977 se román dočkal přepracovaného vydání s autorskou předmluvou. Mág se patrně nejvýrazněji ze všech Fowlesových literárních textů vzpírá jednoznačnému žánrovému zařazení a interpretaci – v předmluvě k přepracovanému vydání autor sice prozradil původně zamýšlený titul knihy, The Godgame, Božská hra, čímž částečně naznačil určité interpretační možnosti, přiznal se k některým literárním i neliterárním inspiracím, zároveň ale přirovnal román k psychologickému testu bez jediného „správného“ řešení. Příběh mladého středostavovského absolventa literárních studií na Oxfordské univerzitě Nicholase Urfa začíná a končí v Londýně, jeho převážná část se však odehrává na relativně izolovaném řeckém ostrově Fraxos (řecky „Oplocený ostrov“), kam Nicholas přijíždí vyučovat angličtinu na chlapecké internátní škole. Osamělý a stereotypní život Nicholase přivede k setkání s řeckým boháčem Mauricem Conchisem, obývajícím vilu na jednom z mysů ostrova. Conchis postupně Nicholase zapojuje do mnoha peripetií jakéhosi experimentálního dramatu, zároveň uhrančivého i nelítostného, v němž se stírají hranice mezi realitou a fantazií a řád vymezený běžnými pravidly lidského chování přestává platit.

Barbara Demickova - Neni co zavidetBarbara Demicková – Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji (Kniha Zlín, 353 strán Nothing to Envy: Ordinary Lives in North Korea)

Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem v románu 1984 skutečné? Co kdybyste museli žít v zemi, ve které by bylo možné naladit pouze jedinou vládní stanici? V zemi, kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandistických transparentů? V zemi, ve které byste ve svém obývacím pokoji museli mít pověšený velký portrét presidenta, abyste se mu na státní svátky mohli klanět? V zemi, kde by jiná než reprodukční sexualita byla zcela zapovězena? V zemi, ve které by špióni podobní Orwellově ideopolicii na politických shromážděních zkoumali vaši tvář, aby zjistili, jestli opravdu prožíváte to, co říkáte?

Tohle je ale opravdové místo – Korejská lidově demokratická republika neboli Severní Korea. Komunistický režim, který od roku 1945 ovládá severní polovinu Korejského poloostrova, je pravděpodobně nejhorší totalitní systém moderní historie.

Jonas Jonasson - Analfabetka, ktere umrla pocitatJonas Jonasson – Analfabetka, která uměla počítat (Panteon, 432 strán, Analfabeten som kunde räkna)

Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí…

Edith Hola - O zenach a o lasceEdith Holá – O ženách a o lásce (Jota, 271 strán)

Ženy jsou složeny z mnoha barevných provázků. Člověk nikdy neví, za který má zatáhnout. Ať už zatáhne za jakýkoli, vždy se stane něco, co vůbec nečeká…

Nová kniha Edith Holé vypráví silný příběh o ženách, šílených nápadech, vyrovnávání se s vlastním životem, různých druzích lží, ale především o lásce. Autorka opatrně vystřihuje záhyby příběhu tří žen, dvou matek a jedné dcery.
Román o surogačním (náhradním) mateřství ukazuje jev, který je díky medicíně už mnoho let možný, není zakázaný, ale ani legislativně zcela upravený, a tak se často odehrává tajně a bez jasných pravidel. Spojení matky a dítěte ovšem není možné přerušit.

Mohlo by sa Vám páčiť

Žiadne komentáre

Zanechať odkaz

Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.