Na siedmy týždeň by som pre vás mala najradšej jediný tip. Strážkyne pramene. Podmanivý a úchvatne napísaný fínsky román, ktorý prepojil sci-fi, dystopiu a drámu. Jeho prednosťou je neprekonateľná komorná atmosféra. Je radosť ho čítať, pretože sila tkvie práve v slovách. Mohla by som vám o knihe básniť dlho, ale radšej si ju prečítajte (a potom mi napíšte, že aj vás tak dostala).
Ale ak máte náhodou času viacej, pridávam ešte pár ďalších tipov. Čítate českých autorov? Jezero od Biancy Bellovej nesmie chýbať. Pôsobivé čítanie o úpadku života v okolí jedného jazera. Za zmienku stojí, že je Knihou roka v tomto ročníku cien Magnesia Litera. Láka vás výlet jachtou? Siahnite po Modrej. Napínavej krimi dráme o plavbe z Filipín na Nový Zéland.
Na kôpke mám ďalšiu českú autorku, ktorú som si obľúbila minulé leto. Aj keď pravda, titul To prší moře som vybrala len kvôli názvu. O vode nie je. Pri mori ale ešte ostanem. Poznáte loď Wilhelm Gustloff? Píše sa rok 1945, druhá svetová vojna sa chýli ku koncu. Tisíce utečencov vidia v lodi Wilhelm Gustloff cestu za slobodu. Ak poznáte spisovateľku Rutu Sepetysiovú, viete, že ona veselé príbehy nepíše. Sůl moře nie je výnimkou.
„Wilhelm Gustloff bola nemecká loď, patriaca nacistickej organizácii Kraft durch Freude. […] Bola torpédovaná 30. januára 1945, pri plavbe z Východného Pruska, počas 45 minút sa potopila. Zahynulo pri tom 5 300 až 9 400 cestujúcich a členov posádky, čo je považované za najväčšiu námornú katastrofu v dejinách.“ wikipedia.sk
A vody nemajú málo ani na ostrovoch a poloostrovoch, preto pridávam ešte dve knihy. Prvou sú Proroci z fjordu večnosti. Dozvedela som sa o nich minulý rok na Severskom literárnom salóne. Doposiaľ som ich neprečítala iba preto, lebo na hrubé knihy potrebujem veľa voľného času, ideálne pohromade, a ten pri dieťati jaksi neexistuje. Ale je to severské, dej sa odohráva v Grónsku a Kim Leine mi knihu osobne podpísal. Takže moje sympatie si už dávno získala. Naviac knižku vydalo nakladateľstvo Host a oni zlú knihu ešte nevydali.
Druhou je Muž z ostrova Lewis. Druhý diel z krimi série Ostrov Lewis, ktorá Petera Maya preslávila nie iba v Čechách. Výstižné opisy Škótska, miestnej prírody a počasia. Pútavo napísané, realisticky vykreslené postavy so svojimi temnými stránkami, problémami i vierou. Uveriteľná zápletka. Kniha má všetko, čo od dobrej detektívky očakávam, je tam zvrat i napätie. A aj túto knihu vydal Host a autor mi ju osobne podpísal. Atmosféru miestneho prostredia mi naviac umocňovalo to, že som ju čítala v Škótsku.
Tip na výlet: plavba loďou, priehrada, jazierko v parku, fontány v meste… Pred tropickými teplotami sa najlepšie uteká k vode.
precitaneleto.sk | FB Prečítané leto
Emmi Itäranta – Strážkyně pramene
Příběh dívky jménem Noria, která se v rodné vsi má stát příští “mistryní čaje”. Po velké přírodní katastrofě vládne ve světě přísný vojenský režim a rychle docházejí zásoby vody. Zatajování a skrývání vodních zdrojů je trestným činem. Noria po svém otci převzala roli mistra čaje, který vykonává tradiční čajový obřad. K tomu patří i povinnost střežit pramen čerstvé vody – a takové tajemství nevyhnutelně musí vést k potížím s přáteli i s úřady. Román kombinuje science fiction a tradiční utopii.
Peter May – Muž z ostrova Lewis
V rašeliništi na ostrově Lewis je nalezeno dokonale zachované tělo mladého muže, které nese stopy po několika strašných bodných a řezných ranách. Policie se zprvu domnívá, že se mladík stal obětí rituální vraždy před stovkami let, avšak vytetovaný obrázek Elvise na mladíkově pravé paži odhalí, že se vražda musela stát mnohem později, ve druhé polovině dvacátého století.
Bývalý detektivní inspektor Fin Macleod se mezitím vrací na svůj rodný ostrov. Rozešel se se svou manželkou, s životem v Edinburghu i s kariérou u policie a nyní se snaží obnovit staré vztahy a opravit zchátralý dům svých rodičů. Avšak poté, co testy DNA prokážou příbuzenský vztah těla z močálu a otce Finovy dětské lásky Marsaili Macdonaldové, je Finovi jasné, že jeho návrat domů bude trochu rušnější, než čekal. Tormod Macdonald, dnes již starý muž trpící demencí, celý život tvrdil, že je jedináček a že nemá žádné blízké příbuzné. A Fin zjistí, že Tormod měl dobrý důvod, proč v tomto ohledu lhát.
Ruta Sepetys – Sůl moře
V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, z které jste země a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: Chtějí přežít. Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií.
Kim Leine – Proroci z fjordu věčnosti
Fascinující historický román o střetu evropského a grónského pohledu na svět.
Mladý misionář Morten Falck přijíždí na konci osmnáctého století do dánské kolonie v Grónsku, aby mezi tamními obyvateli šířil křesťanství a obrátil je na víru. Chce změnit svůj život a v daleké, neznámé zemi něco dokázat. Část místních vedená charizmatickým Habakukem a jeho ženou Marií Magdalenou ale vytvoří vlastní náboženskou obec, v níž žijí podle svých představ o ideální společnosti. Konfrontace Mortenových naivních očekávání s leckdy krutou realitou ho ubíjí a přivádí na scestí. Nechuť místních obyvatel přizpůsobovat se stylu života rozporuplných dánských kolonizátorů, všudypřítomné zlo, špína a chtíč vyústí v dramatický střet kultur. Je však svět domorodců, občas plný nepředstavitelného násilí, strádání a boje o holý život, opravdu o tolik horší než svět dánských kolonizátorů?
Radka Třeštíková – To prší moře
Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vypráví nelehký příběh o pocitech. O bolesti, o nedorozumění, o strachu, o bezpodmínečné lásce, o otázkách a odpovědích, které se všichni snažíme v životě najít. O naději.
6 komentárov
Strážkyně pramene je nádherná… Mě neskutečně mrzí, že jsem před dvěma lety nemohla na Svět knihy, když tu autorka byla.
Jinak ještě taková drobná souvislost… to, že se medvědí slečna v brněnské zoo jmenuje Noria není náhoda, opravdu je to podle knížky. 🙂
Na jej návštevu si pamätám, do Prahy na veľtrh som išla iba kvôli nej, na otočku. 😀 Strávila som tam asi 3-4 hodiny a som za to veľmi rada. Je veľmi milá. Dúfam, že sa preloží aj ďalšia jej kniha. 🙂
Brnenskú medvedicu poznám (akurát poslednej sa schovávala, keď sme boli v ZOO) a veľmi ma prekvapilo, že dostala meno podľa knižnej hrdinky. Je to skvelé.
Budu doufat s tebou. 🙂
Třeba se vám poštěstí příště. 🙂 Mě to taky překvapilo, nečekala jsem, že z dvou tisíc komentářů vyberou zrovna můj návrh.
Neviem, aké boli ostatné návrhy (ja som zachytila až ten výsledok, keď ju krstili), ale tvoj sa hodí naozaj najviac. 😉
Díky 🙂 Já už taky ne 😀 Hlavně ostatní tam vždycky plácli jméno, ale už ne vysvětlení, proč zrovna to.
Príbeh je dôležitý. Markeťáci by povedali, že príbeh predáva. 🙂