O knihách

Prečítané leto | Knižky o pečení pre rodičov

6.8.2017

Takmer som vás obrala o jeden týždeň. Tak veľmi milujem vodu, že som celý týždeň dávala dohromady článok s tipmi na knihy o vode. Aby som sa pri poslednom odseku dozvedela, že vodný týždeň je až ten ďalší. Nasledoval obrovský (ale tichý, pretože vedľa mňa spalo dieťa) povzdych, dôkladný pohľad do knižnice, ešte dôkladnejšie prejdenie pamäte a mohla som sa pustiť do správnej témy. Od zajtra pečieme.

Radku Treštíkovú som si zamilovala minulé leto. Veľmi krátko som prečítala všetky jej tri dovtedy vydané knihy a jednou z nich bola aj knižka Bábovky, ktorá sa minimálne názvom perfektne hodí. O čom bábovky sú? Dvanásť poviedok, prekombinovaných, prepletených, navzájom prepojených. Chvíľku to trvalo, než som sa prestala strácať. Čo ma bavilo? Že na jednu situáciu existuje viac pohľadov. Trochu mi to pripomína pečenie. Snáď nikdy sa mi nepodarilo nič upiecť presne tak, ako v tom lákavom recepte, ktorý krok za krokom dodržujem. Stavím sa, že keby sa do toho pustí manžel, výsledok by bol lepší ako originál. Ale on radšej varí.

I v druhom tipe som sa nechala uniesť viac názvom, než samotným dejom. Pretože jablkové koláče sú táááák dobré. A Jablko sú aj poviedky od Michela Fabera. Vraj je lepšie ich čítať až po románe Kvítek karmínový a bílý, na ktorý voľne naväzujú, lenže poviedky majú 176 strán oproti 900 stranovému historickému románu. Takže som začala nimi.

Úprimný, jemne úsmevný, autobiografický román? Hlavná hrdinka je šéfkuchárka? Provence? To sú lákadla knihy Myšky v kuchyni. Ale bola som upozornená, že budem pri knižke plakať, takže z mojej strany zatiaľ iba čaká na prečítanie.

Plnou jedla i dramatického osudu je taktiež Himmlerova kuchařka, rozprávanie viac ako storočnej Rosy majiteľky reštaurácie Malá Provence, o jej nevšednom živote. A pečie sa aj v slovenskom románe Sladko v ústach od Barbory Kardošovej.

Tip na pečenie: mrkvové sušienky a mliečne rezy.

precitaneleto.sk | FB Prečítané leto

Radka Treštíková – Bábovky

Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu. Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou? Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit? Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.

Michel Faber – Jablko

Povídky ze světa Kvítku karmínového a bílého.
Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: „Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?“ Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich „navštívil“ jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal.

Franz-Olivier Giesbert – Himmlerova kuchařka

Róza, sto pět let stará dáma, vlastní v Marseille vyhlášenou restauraci „Malá Provence“, kde hostům předkládá velice originální pokrmy inspirované vším, čím si kdy prošla, všemi lidmi, které kdy potkala. Nakonec se rozhodne sepsat paměti, neboť její život byl vskutku pohnutý… Groteskní epopej, jež z toho vzejde, vypráví o kuchařce, která se nikdy ničeho jen tak nezalekla. Róza, ztřeštěná a poněkud drsná osůbka, přežila všechny možné podlosti 20. století, jímž prošla, aniž co ztratila ze své poživačnosti a chuti do života. Vedle dvou velkých lásek zakusila, co se dalo: genocidu Arménů, nacistické hrůzy, maoistické třeštění, osobní tragédie i ponížení, cestu jí křížili lidé obyčejní, i ti, kteří zasahovali do dějin: absurdní řízení osudu a její kuchařské umění ji na čas zavedly i do domácnosti vůdce SS Heinricha Himmlera. Pokaždé se ale oklepala a zase vykročila vpřed – někdy pod praporem, na němž vlálo starozákonní heslo Oko za oko, zub za zub. Na její neuvěřitelné pouti napříč bouřlivým stoletím i zeměmi ji doprovázela zvláštní bytost – mlok Theo, s nímž v těžkých chvílích rozmlouvala jako rovný s rovným. Hořce ironická kniha v duchu šibalských románů.

Saira Shah – Myšky v kuchyni

Dojemně upřímný a zároveň zábavný autobiografický román o rodině, lásce a životě na francouzském venkově. Anna jako šéfkuchařka moc dobře ví, že když něco člověk doopravdy chce, je třeba vše dokonale naplánovat. Když připravujete bešamelovou omáčku, musíte také přidat v pravou chvíli ty správné suroviny v přesném poměru. Jakmile tedy zjistila, že je těhotná, naplánovala si pro sebe, manžela a pro své dokonalé dítě úžasný život v Provence. Jenže osud přichystal pro Annu s Tobiasem noční můru. Dozvěděli se, že jejich dcerka Freya má poškozený mozek a nebude se vyvíjet mentálně ani fyzicky. Tobias odmítal takové dítě přijmout, ale Anna prostě nedokázala dcerku opustit. Rodina posléze skončila na poničeném statku v Languedocu, plném myší, a stala se magnetem pro všechny vyděděnce z okolí. Uprostřed krásné přírody, obklopena francouzskou chutí do života a gastronomií, se Anna pokusila dát do pořádku, když ne svůj život, tak alespoň zanedbanou starou kuchyň na statku – svou novou svatyni. Čím více se ale snažila situaci zvládnout, tím více se jí vše vymykalo z rukou. Jednu věc však Anna ani Tobias neočekávali – jak hluboce nakonec Freya svou pouhou existencí jejich životy ovlivní.

You Might Also Like

1 Comment

  • Reply Cukrík, koláč, biela káva… (sumár 6. týždňa o pečení) – Prečítané leto 16.8.2017 at 01:16

    […] trochou múky do mlynu pochopiteľne prispela aj Barbora z Orvokki blogu odporúčaniami pre dospelých. Uznajte, že tieto fotky (a knihy) sú na zjedenie. Na […]

  • Leave a Reply

    Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.