Poznámka

Albatrosácke novinky na prvý štvrťrok

Darčeky rozbalené, sladkého máte určite vyše hlavy, knihu rozčítanú… skrátka tá typická vianočná pohoda. Tak sa poďme pozrieť, aké ďalšie knihy náš čakajú. Sú to novinky z vydavateľstva Albatros Media. Samozrejme, nie všetky, bude ich oveľa, oveľa viac. Rozprávala nám o nich Olga na vianočnej blogerskej besede a z toho množstva by som si vedela vybrať. Tieto určite.

Dívka na sněhu

Úspěšný debut mladé Newyorčanky poodkrývá děsivá tajemství jednoho maloměsta
V coloradském městečku je nalezena zavražděná středoškolačka. Hrůzný čin otřese tamními obyvateli. Atmosféru plnou strachu a podezření prožívá každý po svém – dospívající Cameron, jenž byl mrtvou dívkou posedlý, spolužačka Jade, která ji nenáviděla, a vyšetřující policista Russ. Všichni tři se však musejí vypořádat s vlastním životem a démony, kteří je sužují. Každý z nich totiž skrývá nějaké tajemství. Kým člověk je, když se nikdo nedívá?

Nebe je naše

Rob Coates v životě dosáhl všeho, po čem toužil. Je úspešný, šťastně ženatý a má báječného synka, s nímž je každý den plný dobrodružství. Poté však jeho rodinu zasáhne nelítosná nemoc a vše změní. Rob se ocitne na dně a nedokáže překlenout propast, jež ho náhle odděluje od jeho života. Jedinou útěchu nachází ve fotografování míst, které navštívil se synem. Pomůžou mu vzpomínky na šťastné chvíle dojít odpuštění?

Nazdar, vitamíne

Humorný i dojemný příběh o lásce, ztrátě a vzpomínkách v těch nejrůznějších podobách.
Život třicetileté Ruth se neubírá nejšťastnějším směrem. Těsně před Vánoci se rozejde se svým snoubencem a do toho ji překvapí zpráva z domova – její otec Howard Young, uznávaný profesor, ztrácí paměť. Ruth dává výpověď v práci, opouští velkoměsto a vrací se k rodičům, aby jim pomohla poprat se s novou situací. Pro zdraví otce udělá cokoliv, klidně i medúzovou polévku… Tragikomický román psaný formou deníku je dojemnou sondou do rodinných vztahů.

Dominika na cestě po Jižní Americe

Metr a půl vysoká Dominika s ještě menší motorkou se vydáva sama napříč Jižní Amerikou. Setkáva se s padouchy i vzteklými psy, s poruchou i nemocnicí. Být to fikce, čtenář by si řekl, že to autor se zážitky přehnal a Dominika je neohrožená cestovatelka, kterou nic nezastaví. Ona se však bojí úplně všeho a jede dál jen proto, že si myslí, že se to zlepší. Nezlepší. A čím hůř je, tím víc je jasné, že jedinou obranou je dělat si z toho všeho srandu.

Lagom – tajemství spokojeného života

Stačí pár drobných změn v každodenním rytmu a získáte čas na věci, které jsou pro vás v životě nejcennější.
Lagom, švédské slovo, které znamená ani moc, ani málo, nebo také všeho s mírou. Zkrátka akorát. Lagom je životní styl. Představuje filozofii, jež prostupuje všechny sféry života – promítá se do rodiny, partnerských vztahů, práce, výchovy dětí a také do vztahu k přírodě. Lagom vás naučí nacházet potěšení a krásu ve zdánlivě jednoduchých věcech a vychutnat si radosti života bez zbytečného přepychu.

Na lovu

Když se Kráska vydá na lov Zvířete… Mrazivé převyprávění oblíbené pohádky.
I když Kráska vyrostla mezi šlechtici, zná tajemství lesa lépe než kdokoli jiný. Poté co její otec přijde o majetek, musí se i se sestrami odstěhovat pryč z města. Uleví se jí, protože v lese se už nemusí dál přetvařovat. Jenže při lovu její otec zmizí a Kráska nemá na vybranou. Vydává se ho hledat a stopuje tajemné Zvíře až do jeho království, do světa z pohádek, který ji může zničit, nebo spasit. Ale kdo přežije tento lov: Kráska, nebo Zvíře?

Replika

Individualita? Lidskost? Odpovědi najdete v ohromujícím románu autorky trilogie Delirium.
Dvě dívky, dva příběhy, jeden román. Lyře neboli číslu 24 se podaří utéct z utajovaného vědeckého střediska, v němž se nachází tisíce lidských replik. Gemma začne zkoumat děsivou minulost své rodiny. Když se náhodou setkají, jejich osudy se protnou. Vyprávění se navzájem zrcadlí a každé obsahuje detaily nezbytné pro to druhé. Je jen na vás, jestli budete číst knihu po kapitolách, nebo jako dva nezávislé texty.

A taktiež sa teším na reedíciu Harryho Pottera, ktorá by mala byť v apríli dokončená, takže Adamko bude mať k prvým narodeninám. Moju pozornosť si získali aj Dějiny Evropy hravě a komiksově – od pravěku až po současnost. 80 komiksových príbehov v ktorých sa detiská pútavou formou dozvedia o dôležitých historických okamihoch Európy.

Poznámka

Siri Pettersen a severské podivno + SÚŤAŽ

Včera sme v Brne v Moravskej zemskej knižnici mali veľmi milú akciu. V rámci festivalu Dny Severu a vďaka Skandinávskemu domu, prišla nórska spisovateľka, autorka série Havraní kruhy, Siri Pettersen. Nechýbala ani prekladateľka všetkých troch kníh Jitka Jindřišková.

Na úvod sa predstavovali knižky, ktoré môžeme smelo zaradiť medzi severské podivno. Dominovali tie z Fínska (Strážkyně prameneLiterární spolek Laury SněžnéLesní lišky a další znepokojivé příběhy, Jádro slunce, Magický průvodce městem pod pahorkem a čerstvá novinka Oneiron), ale jedna kniha prišla aj z Dánska (Dánská občanská válka 2018 – 2024) a dve zo Švédska (Místnost, Kafkův pavilon).

Kafkův pavilon bol pre mňa neznámy, rozhodne zaujal, ale Jitka román predstavila ako intelektuálnu výzvu, takže si ju odložím do doby, kedy nebudem na materskej a budem mať na intelektuálne výzvy kapacitu.

Hneď potom začala beseda so Siri. Hovorila, o čom jej knihy sú, ako prelína žánre, čo pre ňu znamená fantasy (rozhodne je to kniha, ktorá ma na začiatku mapu), porozprávala o postavách aj o tom, že pre ňu bolo lákavejšie napísať hlavnú hrdinku, ktorej chýbali všetky tie schopnosti, ktoré robia z hrdinov hrdinov. Priznala, že v knihách mágiu nepoužíva, ale je tam akási prírodná sila. Tým sa naskytla otázka ohľadom prekladu a vysvetleniu sily, ktorá v jej príbehu zohráva úlohu, takže slovo dostala aj prekladateľka.

Vedeli ste, že Siri na trilógií Havraní kruhy pracovala popri svojom zamestnaní dlhých 10 rokov? Jitka Jindřišková si na preklade dala tiež záležať a od prvých náčrtov až po finálnú verziu záverečnej časti ubehlo 2,5 roka. Wow. Prezradila nám aj zopár prekladateľských orieškov, ako si poradila s prekladom mien s významom i prečo si vybrala práve túto sériu.

Siri ešte prezradila pár skutočných historiek týkajúcich sa série. Najviac ma pobavila tá z kaviarne. Siri premýšľala, že by potrebovala niekoho, kto ovládala staroseverský jazyk norrønt. Pár sekúnd na to počula od vedľajšieho stolíku mladíka, ktorý známej hovoril, že práve úspešne ukončil štúdium norrøntu.

Na záver ešte doplnila, že napísala detskú knihu, chystá sa na ďalšiu sériu, ktorá sa bude voľne dotýkať Havraních kruhov, ale s novými postavami a novými miestami. Film by mohol byť tiež, ale to je otázka ešte veľa rokov. Práva sú predané, Siri na scenári pracovať nechce, ale na vizuálnej stránke sa chce podieľať.

A ako to už na týchto akciách býva, nechýbala súťaž. Pošťastilo sa mi vyhrať prvý diel Ódinovo dítě. Keďže ho už doma mám, autorkou podpísaný z veľtrhu Svět knihy, rozhodla som sa tento výtlačok venovať jednému čitateľovi. Knižku som dala autorke podpísať. Takže súťažite o autorkou podpísané Ódinovo dítě so záložkou severské podivno.

SÚŤAŽ

Napíšte mi do komentára vašu obľúbenú severskú knihu. Nemusí byť ani divná.

  • Súťažime od dnes do konca týždňa, tzn. do polnoci 26. 11.
  • Výhercu vyberiem v priebehu nasledujúceho týždňa a kontaktujem na email.
  • Zúčastniť sa môže ktokoľvek s českou alebo slovenskou doručovacou adresou.

VÝHERCA

Blahoželám Nina, random generátor ťa vybral ako výhercu knihy. Posielam email.

Pokračuj v čítaní

Poznámka

#GivingBooksWeek

28. november je Giving Tuesday. Celosvetový deň darcovstva. Albatros Media pri tejto príležitosti vymyslelo akciu, do ktorej sa môže zapojiť každý a pomôcť tak, kde to treba.

Medzi 21. až 28. novembrom si pripravte knihu, alebo knihy, ktoré niekomu darujete. Či už pre radosť alebo tam, kde ich je nedostatok. Rodine, kamarátkam, detskému domovu, nemocnici… S darom sa vyfoťte, fotku dajte na Instagram s tagmi #GivingBooksWeek a #GivingTuesdayCZ.

Za každú fotku daruje Albatros Media 30 Kč a rozdelí ich medzi tri neziskové organizácie. Opus Lacrimosa (​projekt Charley Tramp pro pečující osoby), Talent La Sophia (​rozvoj talentu znevýhodnených detí) a Asociace TRIGON (chránené bývanie pre duševne chorých).

Viac informácií o celej akcii nájdete na givingbooksweek.cz a FB udalosti Daruj knihy! Přidej se ke #GivingBooksWeek.

Poznámka

Humbook!

Adamko je na taký festival ešte mladý, ja stará, ale vekovým priemerom sme tam zapadli. Reč je o Humbooku. Knižnom festivale určenom najmä mládeži, ale svoje si tam nájdu aj tí, čo už im pár rokov nie je -násť. Napríklad ja.

Popravde, ak by som bola teenager, tak tam nadšene behám od otvorenia až do záverečnej. Ak by som nemala Adamka, tak by som si z programu tiež vedela vybrať v ktorúkoľvek hodinu a nakoniec by som tam strávila celý deň. No s polročným bábätkom som prekvapená, že sme tam boli vyše troch hodín. Wow. Humbook aj Adamko prekonali moje očakávania.

Prišli sme zrovna keď začínala beseda Překladatelské oříšky, ktorá ma veľmi zaujímala. Ale bolo na nej plno a v celej miestnosti vydýchaný vzduch, nehovoriac o tom, že som na kraji, s batohom na chrbte a Adamkom pred sebou, trochu zavadzala. Tak sme len popozerali priestory, kde sa čo nachádza, Markéta (Svět podle Marillee) mala videoworkshop, vedľa sa robili sviečky, tetovalo a v stánku bola dlhá fronta. Batoh som zaniesla do auta a išla na besedu s v Vilmou Kadlečkovou, autorkou ságy Mycelium. Veľmi sympatická spisovateľka.

Chillout zóna bola stále plná, takže nehrozilo, aby som tam pustila Adamka a chvíľu si oddýchli. Workshopy boli nabité, fronta pri stánku nekonečná. Vlastne dobre že tak. Mala som VIP lístok a súčasťou balíčka bola aj zľava na eshop albatrosmedia.cz. 25 % a doprava zadarmo. Takže čo? Takže knižky Divotvůrce, Poušť v plamenech, Sníh nebo popel a Šest vran som si ešte ten večer objednala a prídu za mnou do Brna.

V pravej, najväčšej festivalovej časti sa dalo dýchať, takže som sa rozhodla ísť aj na besedu s Anitou Grace Howard. Adamko krátko predtým začal dávať najavo únavu, takže v aute som ho vymenila z ring slingu do nosítka, v ktorom sa mu spí pohodlnejšie a než sa do MeetFactory tých pár metrov vrátila, zaspal.

Čo bolo fajn, pretože Anita, hoci som žiadnu jej knihu nečítala a doteraz váham, či sa do nejakej vôbec pustiť, bola skvelá. Tak správne čudná a bláznivá. Veľmi sa mi páčila jej odpoveď o možnosti nesmrteľnosti. Prezradila tiež niečo málo o svojom hudobnom vkuse a čo počúva pri písaní. Záujemcovia môžu playlist nájsť na jej stránkach.

A skvelé bolo, že som sa konečne stretla s Terezkou z CooBoo (teresinha.cz), ktorej malá Ema tiež spinkala. Tie dve pohupujúce sa maminy s bábätkami v nosítku, na kraji, to sme boli my. Na záver besedy sa krstila Anitina novinka Krverůž. Potlesk Adamka prebudil, tak sme sa s davom dostali von. V aute dostal jesť a mohli sme sa vrátiť na besedu s Ladislavom Ziburom.

Ladislav Zibura je skvelý človek, ktorého už dlho sledujem na facebooku (@zibiq), pretože má správne postrehy zo života i svojich ciest. Bavila ma jeho kniha 40 dní pěšky do Jeruzaléma, ohromne som sa pred rokom bavila na prednáške z putovania po Nepálu a Číne (knižne vyšlo ako Pěšky mezi buddhisty a komunisty) a určite si nenechám ujsť  pripravovanú novinku Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii.

Tu ale musím povedať, že jeho vlastná prednáška bola lepšia. On je proste one-man komik, dokáže rozprávať vtipne, dlho, improvizovať. Formát besedy mi k nemu moc nesadol a sem-tam mi prišlo, že ten humor je silený. Ale mal veľa skvelých postrehov a myšlienok, a mladým ukázal, že svet nie je zlý. Takže, bavila som sa. Bavil sa aj Adamko, len som nemohla stáť na mieste, preto som chodila po kraji celej sály. No ďakujem slečne z organizačného tímu, že sa prišla spýtať, či nechcem stoličku.

Na záver som ešte prehodila pár slov so Zuzanou z Můj život mezi knihami, ktorú som zastihla s Wendy. Na chvíľu sa k nám pridala aj Dorota Noon, no my už sme boli na odchode. Poslednú besedu ani autogramiádu som nemala v pláne navštíviť, sama som prekvapená, že Adamko vydržal tak dlho.

Ubytovanie sme mali neďaleko MeetFactory, Silent Apartment with Parking. Konečne som sa poriadne najedla, konečne som si ponaťahovala chrbát a konečne som pozrela, čo ma vlastne čakalo v taške pre VIP vstup. Reading copy Dívka z inkoustu a hvězd, zápisník, nejaké záložky, už spomínaná zľava do Albatrosáckeho eshopu a druhá zľava na e-knihy (9 e-kníh za 99 Kč? Áno prosím, ďakujem, objednané!).

Bola som spokojná? Bola! A veľmi. Posledné týždne mám totiž niečo ako knižnú krízu. Síce čítam, ale len komiksy a nenáročné kratšie romány. No chýbal mi ten zápal ponoriť sa do poriadneho príbehu. Chuť otvoriť 300 stranovú knihu. A na Humbooku to prišlo. Samozrejme, pri Adamkovi sa tento plán ešte odkladá a keď pozerám do kalendára, tak ani najbližší týždeň sa neuskutoční, ale aspoň sa na to teším.

Áno, ľudí bolo veľa, priestory mohli byť vzhľadom na ich počet väčšie (ale zas MeetFactory malo takú správnejšiu atmosféru), dať stánok s knihami do miestnosti s besedami nebol úplne najšťastnejší nápad a vetranie by ocenil absolútne každý (možno i viac svetla). Ale! Po organizačnej stránke super, program nápaditý, pozvaný hostia výborní. A to je to najdôležitejšie.

Či prídem aj o rok záleží na Adamkovi. Ja dúfam že áno.

Vlastné selfíčko s Adamkom nemám, ale u @suzanne_a._white sme sa objavili v Instastories.

Poznámka

Ukážka z knihy Smrtící byznys od Hany Hindrákovej

Prolog

Dubaj, Spojené arabské emiráty

Seděl v měkkém zebrovaném béžovohnědém křesílku v luxusní klimatizované restauraci ve dvacátém patře hotelu Burdž al-Arab, za zvuku podmanivé orientální hudby popíjel ayran, místní nápoj z čerstvého bílého jogurtu a vody, ochucený solí, citronovou šťávou a drceným pepřem, a díval se do dálky za slunečními paprsky klouzajícími po lehce zvlněných, kýčovitě tyrkysových vodách Perského zálivu. Na moři se pohupovaly luxusní jachty a na hotelové pláži se zářivým bílým pískem se opalovaly desítky lidí.
Jeho asijský původ v záplavě turistů v restauraci nijak nevynikal. Zpod bílého trika s límečkem mu vykukovala vytetovaná kobra. Ačkoliv nebyl venku, měl na očích sluneční brýle. Nosil je vždycky, protože neměl rád, když mu každý mohl vidět do očí. Téměř nepřetržitě kontroloval svůj telefon. Čekal důležitý hovor.
Nebe se zbarvilo do tmavočervena, sluneční kotouč sklouzl za obzor a z hotelu připomínajícího plachetnici se stala tmavá silueta. Z ochozů minaretů mešit se začaly ozývat hlasy muezzinů, svolávající k večerní modlitbě.
V tu chvíli mu zazvonil telefon a na displeji se ukázalo neznámé číslo.
„Ano?“ promluvil šeptem čínsky do telefonu.
„Vchod do Burdž Chalífa přesně za hodinu,“ ozvalo se a linka zmlkla.
Věděl, že přesně v tu dobu bude před nejvyšší budovou světa začínat představení Dubajská fontána. Uložil telefon do náprsní kapsy šedého saka, v klidu dopil a zaplatil. Potom si přehodil sako ležérně přes pravé rameno, usmál se na tmavovlasou servírku, došel k jednomu z osmnácti výtahů a sjel dolů k recepci.
„Potřebuju taxi k Burdž Chalífa,“ houkl na recepční.
„Hned to bude, pane. Zatím se, prosím, posaďte.“
Po chvíli vedle něj zasalutoval obtloustlý pákistánský řidič s knírkem a dovedl ho před hotel. Otevřel mu dveře a nechal ho, aby se posadil dozadu. Řidič nastartoval a vyjel po silnici lemované palmami a exotickými kvetoucími stromy, která spojovala umělý ostrov s pevninou.
Vrchol železobetonového mrakodrapu Burdž Chalífa zářil ve tmě. Dole u umělého jezírka se to hemžilo lidmi s fotoaparáty. Jakmile se ozvala skladba Sama Dubai, která vzdávala poctu dubajskému šejkovi, v publiku to začalo vřít. Lidé v předtuše úžasné podívané ani nedýchali, a když se objevily první vodotrysky tančící do rytmu hudby, začali spontánně tleskat, hvízdat a fotografovat. Někteří z nich drželi nad hlavou na teleskopických držácích své chytré telefony a celé představení si natáčeli.
Číňana to nechávalo chladným, protože nyní musel zase pracovat. Za práci byl rád; jen díky ní si mohl dovolit odpočinkový čas v exotických rájích. Posadil se na ocelovou lavičku u vchodu a vyčkával.
Vtom mu kdosi zaklepal na rameno.
„Neotáčej se,“ promluvil čínsky, položil vedle něj obálku a zmizel.
Číňan ji otevřel a ve světle pouliční lampy si přečetl instrukce. Potom se stáhl do ústraní pod palmu, vytáhl z kapsy u béžových kalhot zapalovač a vše spálil. Na okamžik ho zamrzelo, že už si nestihl udělat výlet do pouště, a pak si na telefonu zarezervoval noční let do Kampaly. Byl nejvyšší čas, aby se vrátil do hotelu, sbalil si věci a vydal se na letiště, protože podle předpovědi počasí se do Dubaje hnala písečná bouře ze Saúdské Arábie. Doufal, že nepostihne jeho let a on v Dubaji neuvízne.
Štěstí stálo při něm. V jednu hodinu ráno se jeho letadlo rozjelo po startovací dráze a on za sebou zanechal svět šejků, luxusních radovánek, umělých palmových ostrovů, svět tržišť a orientálních vůní. Letoun nabral výšku, otřásl se v nečekané turbulenci a zamířil nad černý kontinent.

Nyenga, Uganda, o tři dny později

Doktor Mark Ogoto si svlékl bílý plášť, zhasl a vykročil z ambulance. Jakmile zamkl a strčil klíče do kapsy plátěných kalhot, zaslechl tiché kroky. Jejich klapání znělo jako smrt. Intuitivně se přikrčil a kradmo se rozhlédl po tmavé chodbě osvětlené jednou skomírající žárovkou. Ačkoliv nikoho neviděl, zalil ho náhlý, intenzivní pocit nebezpečí. Uvědomil si, jak moc je zranitelný.
Tak už mě našli a přišli se pomstít. Jenže potom, co jsem přikrýval prostěradlem další mrtvé dětské tělíčko, nedovedl jsem dál mlčet. Nemohl jsem v tom pokračovat. Prostě to nešlo. Do čeho jsem se to jen namočil? Proč jsem nedal na svou intuici? Na varovný signál, který mi blikal v hlavě jako noční světla v Kampale. Kdybych tak mohl vrátit čas… Čas a životy těch dětí.
Strachem se mu stáhlo hrdlo a začal přerývaně dýchat. Na čele mu vyskočily studené krůpěje potu. Měl dojem, že se najednou vypařil všechen okolní kyslík.
Nyní už byly kroky slyšet hlasitěji. A přibližovaly se.
Pane Bože, prosím, stůj při mně, odříkával si v duchu stále dokola krátkou modlitbičku.
Kdosi byl blíž a blíž. Doktor si uvědomil, že jeho poslední hodinka se možná kvapem blíží. Jak asi zemřu? Zastřelí mě? Podříznou mi krk? Budou mě mučit? Pane Bože, prosím, jen ať je to rychlé. Ať dlouho netrpím. A ochraňuj mou rodinu. Ať se ženě ani dětem nic nestane, nemají s tím nic společného.
Náhle se nad ním ozvalo: „Pane doktore, jste v pořádku?“
Zvedl oči. Byla to zdravotní sestra Maureen Atieno.
„Kale, jsem OK,“ zhluboka si oddechl. „Co tady ještě děláte?“ zamumlal, jako by měl rty přilepené k sobě.
„Ále,“ zamávala divoce rukama, jak měla ve zvyku, a pohodila hlavou, aby dostala z očí dlouhou ofinu. „Zapomněla jsem si kabelku.“
„Ach tak,“ řekl a otřel si pot z čela.
Maureen starostlivě přimhouřila oči. „Opravdu jste v pořádku?“
Přikývl.
„Dobře. A nemám vám udělat test na malárii?“ zeptala se.
„Test byl negativní,“ odpověděl. „Zřejmě jsem jen přetažený.“
„Chápu. Je nás tady málo,“ přizvukovala. „Můžu pro vás něco udělat?“
„Jste hodná. Půjdu domů a pořádně se vyspím. Ráno mi bude určitě líp,“ prohlásil.
„Co kdybyste si vzal zítra volno? Pokusíme se to tady zvládnout.“
„Uvidím,“ odpověděl a zamířil k východu.
„Počkejte, prosím, na mě, hned jsem zpátky,“ zavolala na něj, ale on už ji neslyšel. Rozhodně ji do toho nechtěl zatahovat. Stačilo, že šlo o život jemu a zdravotní sestře Lucy, která s ním pracovala.
Venku se mu zdálo, že zahlédl siluetu postavy, která bezesporu patřila člověku s asijskými rysy. Tak přece jsem se nespletl, tohle nemůže být náhoda, blesklo mu hlavou a vydal se do útrob tržiště, které sousedilo s klinikou. Poslední sluneční paprsky ozařovaly plechové střechy a dodávaly krvavý ráz všudypřítomné červené hlíně. Na město se snášela tma. Prodíral se davem lidí v úzkých spletitých uličkách kolem stánků se slunečníky, pod nimiž byly na dekách rozprostřeny komínky rajčat, citronů, pomerančů, mang, avokád a batátů, vedle v budce stlučené z dřevěných latěk visely banány a na zchátralém pultu leželo několik zralých ananasů. Neustále se ohlížel, zda ho Asiat sleduje. Vypadalo to, že se mu ztratil v mumraji lidí, zvířat a věcí. Minul plátěné pytle s kořením, kde ho do nosu uhodila pronikavě ostrá vůně chilli.
Pro všechny starosti si nevšiml vysoké tělnaté ženy v černém tílku a dlouhé modré batikované sukni. Vykračovala si proti němu a v koši na hlavě nesla trs sytě zelených banánů.
„Pane doktore,“ zamumlala neslyšně, když do ní vrazil a banány dopadly před ni na zem. „Nsonyiwa, nezlobte se, moc se omlouvám,“ zamumlal lítostivě a pokračoval dál kolem muslimské prodavačky umělohmotných lavorů. Otočil se a spatřil svého pronásledovatele u stánku s kořením.
Tak snadno mě nedostanou, prolétlo mu hlavou a dal se na útěk temnými uličkami. Doufal, že by mu neosvětlené spletité cestičky mezi hliněnými domky s rákosovými střechami mohly zachránit život. Kličkoval sem a tam jako gazela prchající před lvem, až úplně ztratil orientaci. Zpomalil, aby se vydýchal. Vzápětí však zaslechl rychlé kroky.
Kdybych tušil, kam až ty nitky sahají, nikdy bych se do toho nenamočil.
Ve spáncích ucítil zběsilý tlukot srdce a nohy měl jako z gumy. Přesto se pokusil znovu rozběhnout. Šlo to ztěžka, ale adrenalin v krvi a pud sebezáchovy zapracoval. Sebral všechny síly, co ještě měl a udělal několik dalších kroků. Nevzdával se, ačkoliv si začínal uvědomovat, že mu nedokáže utéct.
Trénovaný asijský zabiják mu byl stále v patách.
Doktor neměl čas přemýšlet nad tím, kudy běží, a prchal do nitra čajovníkové plantáže, která sousedila s tržištěm. Po chvíli se zastavil a s úlevou zjistil, že už ho nikdo nepronásleduje. Pořádně se rozhlédl a posadil se na cestě. Zhluboka oddechoval a snažil se uklidnit splašené srdce i mysl. Sundal si brýle a protřel si oči. Napětí v něm konečně trochu povolilo.
Vtom se ho zmocnila jakási vnitřní předtucha, že se něco děje. Pokusil se vstát, ale nohy ho neposlouchaly. Vzápětí se před ním objevila černá silueta postavy. Ve svitu měsíce zahlédl lesknoucí se čepel nože.
Ogoto pohlédl muži do očí a vytušil, co bude následovat. Sklopil hlavu a pozvedl ruce k modlitbě.
Pak se z plantáže ozval nelidský výkřik pronikající do morku kostí.

Kniha vychádza 11. septembra a bude dostupná vo všetkých dobrých kníhkupectvách.

Poznámka

Krst a autogramiáda knihy Rawmania

Pred týždňom som bola na jednej veľmi milej udalosti. Dozvedela som sa o nej len náhodou, pár dní predtým. V ten deň sme nemala zrovna nič na pláne, tak som Adamka naviazala do šátku, nepoznala som priestory Podnik café baru, tak nech tam neblokujem s kočíkom, a vyrazili sme.

A bolo to celé veľmi fajn. Barbora bola milá a vysmiata, atmosféra pohodová, ponúkané dezerty a chuťovky výborné. Knižku som si samozrejme kúpila, dala podpísať a už z nej doma skúšam. Niektoré recepty zaujali viac, niektoré menej. Raw u nás nejde nejak moc, ale na oživenie jedálnička, prečo nie? V podobnom duchu nabáda aj autorka. Nájsť si to, čo každému vyhovuje, nedržať sa 100 % nejakých pravidiel na úkor pohodlia či spokojnosti.

Tak si tu chcem uchovať, v podobe pár fotiek, spomienku na toto pekné popoludnie a možno i dať niekomu tip na zaujímavú kuchárku.

rawmania.cz

Pokračuj v čítaní

Poznámka

Svojtka knižky a Montessori publikácie

Sú nakladateľstvá, ktorých knihy objavujem časom. Kedysi to bolo zmenou môjho čitateľského vkusu, dnes je to vďaka Adamkovi. Ak sa nakladateľstvo zameriava na detské knižky, chcem o ňom vedieť. Ak sú tie knihy kvalitné, krásne ilustrované, náučné alebo Montessori, chcem ich do jeho knižnice.

Jedným z takých je nakladateľstvo Svojtka&Co. Náhoda tomu chcela, že sa nám v krátkej dobe dostalo rovno sedemnásť kníh. Niektoré začne Adamko objavovať už o pár týždňov, pred pár dňami sa totiž naučil chytať hračky do ruky, niektoré využije o pár rokov. Ak mu ich dovtedy nevyplním, pretože Montessori publikácie vyzerajú parádne.

Prvé dve knižky nám prišli na recenziu. Malý nočník, malé hovienka a MiniPÉDIA – Objavujeme svet! Telo. Edícia MiniPédia ma zaujala okamžite, určite neostane pri jedinej knižke.

Zvyšných 15 som objednala v rámci hromadnej objednávky. Poznáte blog mklife.cz? Míša je úžasná blogerka, lekárka, matka dvoch milých dievčat, píše zaujímavé články, fotí krásne fotky, robí kurzy prvej pomoci. Právom vyhrala nedávno Mamablog roku. Tým, že jej čitateľská základňa je obrovská, vie dohodnúť lákavé akcie.

Jednou z nich je aj dnes končiaca objednávka kníh zo Svojtky. Pozrite na facebook akciu Svojtka – Hromadná objednávka, kde nájdete kódy, potrebné informácie a odkazy na recenzie, ktoré sama odporúča. Ja som objednala hneď v pondelok, aby mi neunikla žiadna Montessori kniha.

Samozrejme som nadšená zo všetkých a najradšej by som už teraz Adamka videla, ako objavuje zvieratká, nalepuje nálepky na správne miesta, zachraňuje vtáčika, pečie bochánky alebo nám ukazuje, ktorú aktivitu z Jeden rok odpočinkových aktivit s dětmi budeme robiť najbližší týždeň. Ale viem, že na to má ešte čas.

Skvelou správou je, že Svojtka v priebehu leta vydá Montessori knižky aj pre najmenších, vrátane bábätiek. Zatiaľ som ich videla pripravované iba v českej verzii, ale verím, že slovenskí rodičia nebudú čakať o moc dlhšie.

Máte obľúbenú knižku od Svojtky, ktorá by nám nemala chýbať?

Pokračuj v čítaní